10) Máte sídlo, klubovnu nebo jen místo, kde se scházíte a pořádáte akce? Nebo okupujte dům, máte pravicový squat jako hnutí Casapound v Evropě?

CasaPound nám slouží jako vzor k napodobování. V současné době v našem městě nemáme vlastní organizační prostory, ale jejich pořízení je součástí našich plánů do budoucna. Prozatím se všechny akce a aktivity konají v kancelářích bratrského hnutí ANE v Limassolu.

11) Jaký je váš názor na válku na Ukrajině?
Každá válka proti bílé rase je válkou i proti nám. Putinovo Rusko páchá novou genocidu na našich bílých bratrech na Ukrajině.

12) Jak se obecně žije na Kypru? Jak je to s prací? Jaké jsou ceny bytů a domů? Jaké jsou platy a celkové životní náklady?

Platy na Kypru jsou relativně nízké v porovnání s pokračujícím růstem cen. Nájemné je extrémně vysoké a náklady na základní potřeby stále rostou. Bohužel mnoho mladých lidí z Kypru hledá lepší život v zahraničí, zatímco ti, kteří zůstávají na ostrově, často finančně zápasí o založení rodiny, což vede k rostoucímu demografickému problému.

13) Můžete nám říci nebo doporučit něco z nacionalistického turistického hlediska... (příroda, fotbal, památky, zajímavá místa)?

Kypr je známý především svými plážemi, ale stejně tak je bohatý na přírodní krásy, jako je pohoří Troodos. APOEL FC a Apollon Limassol jsou týmy, které nejvíce odrážejí naši ideologii.
Z nacionalistického pohledu bych doporučil navštívit naše antické a historické památky. Kypr je bohatý na řeckou historii.

14) Jaký je váš názor na válku v Gaze a na problémy Blízkého východu? Z evropského státu jste k těmto konfliktním zónám nejblíže.

Válka v Gaze, stejně jako jakákoli válka nebo nepokoje probíhající na Blízkém východě, ovlivňuje náš ostrov přímo i nepřímo. Přes turecká nelegálně okupovaná území nelegálně vstupují tisíce migrantů.

15) Myslíte si, že by Turecko mohlo využít současné geopolitické situace a pokračovat v okupaci řecké části ostrova?

Turecko je neustále ve střehu a neustále sleduje své zájmy na naše náklady. Na rozdíl od slabé a zrádné vlády v Řecku a na Kypru, Turecko po mnoho let dodržuje konzistentní geostrategickou strategii, jejímž cílem je expandovat na území sousedních zemí. Jeho konečnou ambicí, jak to vidíme, je někdy v budoucnu převzít kontrolu nad celým ostrovem.

16) Poslední slova patří vám?

Bílá rasa a Evropa jako celek zažívá novodobý úpadek, který, pokud jej nepřekonáme, může vést k našemu zmizení.
Roky, které prožíváme, jsou kritické a rozhodující. Jako nacionalisté věříme, že je naší povinností stát jednotně, vzájemně se podporovat a pokračovat v našem boji. Sjednoceni, dokážeme odolat a zvrátit úpadek, do kterého naše vlasti upadly.

Naši aktivisté se zúčastnili společně s projektem Windenland a NS Gemer tradičního pochodu lotyšské legie v hlavním městě Rize. Vzpomínka začala tradiční mší v kostele a po ní se několik stovek účastníků za doprovodu hudby a zpěvu legionářských písní přesunulo pochodem k památníku svobody, kde byly kladeny květiny, věnce a zpívány lotyšské národní písně. Na akci byly přítomny zahraniční delegace ze Španělska a Estonska, a přišel i jeden z posledních veteránů Edgars Vēveris (102 let), který s jednotkou prošel bojem na východní frontě. Pro lotyšskou společnost představují veteráni symbol vzdoru proti okupaci jejich země Rudou armádou a zároveň hrdiny, kteří povstali se zbraní v ruce v těžkých časech a postavili se do první linie za obranu svého národa!
Po ceremonii v centru Rigy jsme se přesunuli na legionářský hřbitov v Lestene, kde jsme si vyslechli projevy zástupců veteránských organizací a uctili hrdiny minutou ticha.
Chtěli bychom poděkovat lotyšským a estonským nacionalistům za vřelé přijetí, vzájemnou výměnu kontaktů a budeme se těšit na další shledání.

Za Svobodné Lotyšsko!

Albánie je země na Balkáně s bohatou historií, krásnými horami a v poslední době se stává oblíbenou dovolenkovou destinací. V hlavním městě Tiraně a v jejím okolí působí nová nacionalistická organizace „Albánská třetí pozice“, známou také pod zkratkou ATP. Na naše otázky tentokrát odpovídal kolektiv jejich aktivistů.

1) Můžete popsat vaši organizaci a jak vznikla? Můžete popsat symbol vaší organizace?

ATP byla založena 5. května 2019 jako snaha skupiny idealistů, kteří chtěli otřást letargickou politickou a kulturní situací v zemi. Tito nacionálně smýšlející idealisté se odvážili zorganizovat v době, kdy velká část populace žila v hlubokém nihilismu a kdy se národní přístup stal vzdálenou vzpomínkou, od roku 1945, kdy byl v zemi nastolen protialbánský komunistický světonázor. Naše úsilí začalo koordinací albánských vlastenců a cenných osobností rozptýlených po celé zemi a Evropě, kde žijí albánské diasporní komunity, kteří nyní měli seriózní frontu, kde mohli spolupracovat.

ATP, jak už název napovídá, patří k albánské třetí politické pozici s tradičním přístupem a staví se proti moderní levici a pravici, které se po Velké francouzské revoluci objevily jako dekadentní světonázory. Abychom vytvořili jasný odstup mezi ATP a termínem „pravice“, který se dnes často používá volně a bez jasného významu, řekli bychom, že jsme hnutím národního charakteru a nepatříme k moderní kapitalistické pravici, kterou vnímáme jako druhou stranu téže materialistické mince spolu s komunismem. Náš světonázor je zakořeněn v tradici, jak tento termín popisuje Julius Evola, a v albánsko-evropské identitě a historickém přístupu. ATP nemá žádný vztah k bolševismu ani strasserismu, ale také nepřijímá koncepty moderního politického spektra. Nacionalisté se neschovávají v rozích materialistických politických a ekonomických extrémů, ale stojí v centru jako živoucí realita za demokratickým spektrem, které den ode dne slábne.

Pokud jde o náš symbol, představuje tradiční třetí pozici. Tvoří ji tři starobylé sloupy spojené diagonální čarou uprostřed. Číslo tři je posvátné indoevropské číslo, z něhož pocházejí i Albánci. Náš symbol také připomíná runu Wolfsangel, zmíněnou v německém románu, kde skupina rolníků bojuje za svobodu proti invazním armádám a vítězí, čímž se tento symbol proměnil ve znamení národní svobody v celé Evropě.

2) Jak jste v Albánii organizováni v hnutí a kde pracujete?

Abychom dále vysvětlili to, co jsme zmínili v první otázce, řekli bychom, že ATP funguje jako tradiční společenský řád. V jádru jsou naši lidé většinou přátelé a příbuzní a toto rozšiřování se v praxi děje tímto způsobem, ačkoli kdokoli zvenčí, kdo má světonázor blízký našemu, se může připojit prostřednictvím našich webových stránek poté, co projde několika filtry, aby prokázal, že je hoden stát se aktivní součástí našeho úsilí.

ATP si klade za cíl rozšířit se všude, kde Albánci žijí a kde se mluví albánským jazykem, kdekoli existuje národní duch a vůle k tradičnímu povstání. Naše aspirace nejsou omezené, ale naše možnosti se liší v závislosti na situacích, kterým čelíme v organizaci, a na výzvách v terénu. Často se také setkáváme s tvrdohlavými mladými lidmi, kteří jsou opojeni modernitou a pro které není snadné se přizpůsobit takovému tradičnímu řádu. Ale to je součást cesty, kterou jsme se rozhodli jít, jak se to nikomu jinému v naší zemi v tomto historickém období nepodařilo.

3) Jaký je váš vztah k politickým stranám? Podporujete někoho, nebo máte ve vaší zemi pravicovou stranu?

ATP nemá žádné spojení s žádnou politickou stranou v zemi. Abychom pochopili náš postoj, který se může zdát radikální nebo izolující, musíme pochopit politickou situaci v naší zemi. Politický pluralismus v naší zemi byl obnoven v roce 1991 po studentských protestech a pádu sochy tyrana Envera Hodži. Tento pluralismus však zorganizovala Komunistická strana Albánie, která po formální změně názvu na „Socialistická strana Albánie“ vytvořila několik pokusů a malých fantomových stran spolu s největší „opoziční“ stranou v zemi s názvem Demokratická strana, která se ideologicky řadí do liberální středopravice. Tato strana byla plná bývalých agentů komunismu a od prvního dne sloužila jako nástroj pro mírový přechod od komunismu k demokracii, aniž by způsobila jakoukoli škodu albánské komunistické třídě, na rozdíl od toho, co se stalo v Rumunsku, kde komunisté čelili popravám a pronásledování.

Od roku 1991 až do dneška albánská politika nezná žádnou jinou mocenskou sílu kromě bývalé komunistické strany, která pouze změnila své symboly, a Demokratické strany, která shromáždila bývalé služebníky komunistického systému. Ještě skandálnější je, že vůdci těchto stran zůstávají na politické scéně od 90. let a stejně jako jejich komunističtí předchůdci neopouštějí své strany ani moc, téměř vyzývají samotnou smrt.

V posledních letech se v zemi objevilo několik dalších malých politických iniciativ, založených buď mezinárodními marxistickými organizacemi, nebo mladými ultrakapitalistickými jedinci, jejichž cílem je v konečném důsledku především finanční bohatství. Politická scéna v naší zemi je proto nejen chudá, ale také silně manipulovaná socialistickým státem-stranou. To nám znemožňuje polevit v ostražitosti a podat někomu pomocnou ruku.

4) Inspirujete se minulostí? A pokud ano, z které? Z vaší národní, nebo zahraniční?

Jako tradiční hnutí s národním charakterem je pro nás historie albánského lidu naším nejčistším zdrojem inspirace. Na první pohled se Albánie může jevit jako geograficky malá země a možná bez velké historie, ale historická fakta jasně ukazují, že od starověku přes středověk až po moderní dobu byla naše země plná národního odporu, invazí, izolace, triumfů a tragédií. V mnoha ohledech se rozmanitost našich historických zkušeností může srovnávat s mnohem většími státy v regionu.

Období starověku a Ilyrů pro nás představuje zlatý věk moci a svobody našich předků, kteří na poloostrově založili raná království a žili důstojně a nezávisle, dokud je Římská říše neporazila, a později následovaly slovanské migrace, které naše předky tlačily blíže k pobřeží Jaderského a Jónského moře.

Středověké období korunuje jeden z velkých hrdinů Evropy, Gjergj Kastrioti Skanderbeg, epický hrdina, který pocházel z malého, ale velmi odhodlaného národa. Skanderbeg je seriózními historiky často považován za jednoho z obránců Evropy v době osmanské expanze. Tím, že na více než dvě desetiletí zastavil osmanský postup a vyhrál mnoho bitev, albánský kníže ukázal, že i bez silné podpory evropských států byl evropský rytířský duch v našich zemích živý a silnější než vzdálené byrokracie západních křesťanských mocností, které ho často nechávaly bez skutečné podpory, když čelil mocné říši. Shromážděním albánských knížat vytvořil Skanderbeg důležitou politickou a vojenskou unii a prapor rodiny Kastrioti s černým dvouhlavým orlem na červeném poli se stal národní vlajkou, kterou Albánci používají dodnes.

V moderní době představuje období albánského národního obrození, které vedlo k vyhlášení albánského státu a později k vytvoření albánského království, jeden z nejdůležitějších momentů v našich dějinách. Během této doby dozrály podmínky a formoval se silný národní duch, který později pomohl utvářet evropskou Albánii po pěti stoletích osmanské nadvlády. Tento vývoj byl rychle přerušen fašistickou okupací a později komunistickým režimem, který byl nastolen po druhé světové válce.

V širším smyslu tato období, plná důležitých událostí a osobností, dala vzniknout jedněm z nejpozoruhodnějších Albánců v historii a zanechala cenné příklady pro naše dnešní úsilí.

Naší primární inspirací je přirozeně národní, ale náš evropský původ rozšiřuje náš obzor i za naše vlastní hranice. Pozitivní příklady čerpáme od jiných evropských národů, od bohatého kulturního, náboženského a politického dědictví středomořské antiky, přes středověké boje za identitu proti východním dobyvatelům, až po vzestup nacionalismu v devatenáctém století, kdy se v evropských národech objevilo mnoho hrdinských činů, které vedly k velkým historickým zkušenostem obou světových válek.

5) Které národní osobnosti Albánie jsou pro vás důležité?

Po zlatých obdobích, která jsme zmínili dříve, je zřejmé, že všechny tyto historické události by se nemohly stát bez jednotlivců, kteří vyčnívali z mas. Albánie má velké množství historických osobností, a to jak na národní, tak i na evropské úrovni, a dokonce i mimo ni.

Samozřejmě by nebylo možné najít dostatek prostoru k zmínce všech osobností, které v albánských dějinách hrály různé národní role, takže jsme nuceni zmínit pouze ty „nejlepší z nejlepších“ podle ATP.

Jedním z nich je jistě král Arbërie, Gjergj Kastrioti Skanderbeg, postava, která potřebuje jen velmi málo komentáře nebo propagace.

Pak tu máme postavu Çerçize Topulliho, nesporného hrdiny albánského národního obrození, který bojoval na mnoha národních frontách proti Srbům, Řekům, Černohorcům, Osmanům a dalším. Spolu se svou malou bojovou skupinou, která byla na tehdejší dobu, a s nepřáteli, kterým čelil, ukázal, že chudoba, nedostatek zdrojů a útlak ze strany nepřítele nemohou zastavit vlastence v úsilí o národní svobodu a nezávislost až do konce.

Další je Ismet Toto, jedna z nejméně známých postav moderního albánského nacionalismu, protože jeho jméno a život se staly terčem režimu panovníka Ahmeta Zogua a později byla jeho zbývající rodina pronásledována komunistickým režimem. To z něj udělalo disidenta režimu v zemi. Ismet Toto byl elitní myslitel 30. let 20. století, který věřil, že monarchie je hluboce ovlivněna úředníky nostalgickými po Osmanské říši, a že Albánie proto potřebuje radikální zlom a rychlou celoevropskou modernizaci, podobnou režimům v době A. Hitlera, B. Mussoliniho a Kemala Atatürka. To ho a další neoalbánce (neoalbanismus, elitní kulturní hnutí v Albánii během monarchistického období) vedlo k organizaci povstání, jehož cílem bylo odstranit od moci neoosmanské osobnosti, nikoli však krále, kterého tyto osobnosti obdivovaly. Jejich povstání selhalo a král nařídil bez milosti popravu 29letého Ismeta Toto, který byl zabit tím, co považujeme za jednu z nejvýznamnějších politických a intelektuálních osobností Albánie, kterou ATP vnímá jako kometu pro náš národ, jež tragicky zmizela ve velmi mladém věku.

Pak přichází Midhat Frashëri, zakladatel Balli Kombëtar, nacionalistických a antikomunistických sil během druhé světové války. Syn jednoho z básníků a spisovatelů slavné rodiny Frashëri se stal hlavní nacionalistickou postavou v Albánii tím, že organizoval vlastence pro odpor proti komunistickému převzetí moci. Jeho boj neskončil ani po komunistickém vítězství. Emigroval na Západ a pokračoval ve své nacionalistické činnosti v několika zemích, dokud nebyl v roce 1949 záhadně otráven a nezemřel v New Yorku. Zanechal po sobě čtyřicet tisíc knih, které vlastnil.

A konečně, ale v neposlední řadě je tu Adem Jashari, velitel Kosovské osvobozenecké armády, který v roce 1998 obětoval svůj život spolu s padesáti šesti členy své rodiny ve svém věžovém domě v Prekazu. Mezi oběťmi byly děti, ženy a starší lidé. Adem Jashari byl obklopen tisíci srbských vojáků a policistů, kteří použili tanky a těžké dělostřelectvo proti jedné rodině, která bojovala do posledního dechu za svobodu, a tato událost se stala jedinečným příkladem ve světových dějinách tradice a nacionalismu. Tato událost znamenala širší albánské povstání, které nakonec vedlo k porážce srbské kontroly a osvobození Kosova (nebo podle jeho starobylého názvu používaného Albánci: Dardánie).

Toto jsou někteří z hrdinů albánského pantheonu, před nimiž vzdáváme úctu, kdykoli se zmíní jejich jména.

6) Jste v kontaktu s jinými nacionalistickými skupinami nebo hnutími v Albánii nebo na Balkáně?

V Albánii, jak jsme již zmínili, je pro nás obtížné vytvářet aliance, protože politická scéna je chudá a silně manipulovaná. Nicméně napříč Balkánem a Evropou máme kontakty s mnoha seriózními skupinami, se kterými udržujeme pravidelnou přátelskou spolupráci. Existují i další případy, kdy si přejeme a pracujeme na tom, abychom tyto kontakty proměnili v konkrétní formy organizace.

Pevně věříme, že aliance „Nation Europa“, jejíž jsme také součástí, umožnila prolomit ledy mezi evropskými skupinami a zahájit organickou a plodnou spolupráci na organizované obraně Evropy.

7) Cítíte se spíše nacionalisty, nebo jste více autonomní?

Řekli bychom, že spíše střední cesta. Abychom to vysvětlili, dodali bychom, že nacionalismus se často může proměnit v ošklivou formu populismu nebo v škodlivý šovinismus pro naši zemi i pro Evropu. V Albánii nacionalismus používá téměř každá politická strana. Pro externího čtenáře se to může zdát zvláštní, ale ve skutečnosti má tento přístup kořeny v nacionálním komunismu, který nastolil Enver Hodža po selhání komunistického internacionalismu, což ho vedlo k přerušení vztahů s Jugoslávií, Sovětským svazem, Čínou a dalšími. Enver Hodža, izolovaný uprostřed Evropy, se obrátil k nacionalismu jako k poslednímu nástroji režimu, ale v populistické a šovinistické podobě, přesně takové, jakou odmítáme.

Tento přístup později zdědily moderní politické formace v zemi, které vědí, že Albánci mají kvůli své historii často silné národní cítění, a proto používají nacionalismus jako kartu v mnoha politických debatách, i v těch nejabsurdnějších. Závěrem lze říci, že naším cílem je zachovat zdravý nacionalismus a jít autonomní cestou, daleko od jiných zkorumpovaných vlivů.

8) Co si myslíte o současné politické situaci ve vaší zemi a o vaší vládě?

Od roku 2013 naši zemi po čtyři volební období řídí Socialistická strana, nástupkyně bývalé komunistické strany. Tato strana dělá vše kromě ochrany národních zájmů. V současné době je jedním z nejvíce alarmujících vývojů to, že mnoho Albánců je nuceno odejít na Západ, zatímco jejich místa stále častěji zaujímají cizinci. Naše země se pomalu stává státem duchů pro své původní obyvatele a turistickým centrem pro bohaté západní návštěvníky a další. Země je hluboce zasažena kriminalitou a korupcí, které pokračují se souhlasem socialistických úřadů. Politické osobnosti otevřeně drancují naši zemi a mění se v nestoudné materialistické zrádce. To vše se děje se souhlasem socialistických kruhů v Evropské unii a s podporou amerických zájmů, které se také snaží z této situace těžit. Situace je tak kritická, že zbývá jen málo prostoru pro radikální změnu. Cílem socialistů je proměnit naši zemi v „balkánské Monako“, kde resorty napojené na politické elity do posledního bodu využívají přírodu a zdroje země. Politická třetí pozice, která odmítá levicové i pravicové zrádce, zůstává jedinou politickou nadějí v zemi. To vyžaduje čas a hluboké probuzení obyvatelstva, které se doposud téměř vzdalo a stále nechává mnoho prostoru pro zlepšení.

9) V čem přesně spočívá vaše aktivita nebo lokální aktivita a jak se rozvíjí?

Naše aktivita je rozmanitá. ATP považuje za svůj primární úkol publikování článků a knih, které prezentují náš světonázor, a vytváří spojení mezi moderním jedincem, často formovaným šedivým a liberálním smýšlením, a slavnou národní minulostí. Naše hnutí se zaměřuje nejen na národní obrodu, ale i na tradiční hodnoty. ATP je sekulární hnutí, ale také pohanské. Součástí našich aktivit jsou i některé starověké tradiční oslavy, které se konají v přírodě. ATP organizuje výlety do přírody, aby se znovu spojila se samotným životem a se zapomenutým lidským prostředím, které nese podstatu naší bytosti. Kromě těchto aktivit v přírodě ATP také distribuuje ve městech různé materiály, jako jsou plakáty a samolepky, a vytváříme graffiti s naším symbolem. Navštěvujeme také historická místa, jako jsou hrady, muzea a další místa se symbolickou hodnotou. Kromě toho jsme s našimi militanty organizovali tréninky v různých sportovních disciplínách. Všechny tyto aktivity nás udržují velmi aktivními po celý rok.

10) Podporujete nějaký mezinárodní projekt mimo hranice Albánie?

Ano, podporujeme projekt „Nation Europa“. Tento projekt má dobrý úmysl sjednotit vlastenecké Evropany, kteří čelí stejným destruktivním problémům postihujícím národy tvořící kontinent. Domníváme se, že je absurdní, že se takový projekt nestal realitou dříve a že trvalo tak dlouho, než se evropské skupiny probudily a začaly spolupracovat, nyní za zhoršených podmínek, kterým se dalo předejít, kdyby se jednalo včas.

11) Od roku 2015 se v Evropě potýkáme s nelegální imigrací. Jaká je situace ve vaší zemi?

Abychom vysvětlili, jak vážná je situace v naší zemi, můžeme uvést konkrétní příklad. Socialistická strana oznámila, že je připravena přijmout migranty vyhnané ze západních zemí a umístit je do uprchlických táborů v Albánii, respektive do pětihvězdičkových hotelů, které si stát a Evropská unie najali pro ubytování migrantů, kteří jsou v jiných zemích považováni za problematické. To znamená, že náš stát je zcela otevřený globalistickým agendám etnické a demografické náhrady, a to do té míry, že dychtivě využívá fondů EU a liberálních humanitárních kruhů, které posílají peníze na pohodlné ubytování ekonomických migrantů z Blízkého východu a Afriky.

Hranice Albánie nejsou nijak seriózně chráněny. V různých oblastech tisíce migrantů bez větších obtíží vstupují do země a opouští ji. V mnoha případech se do obchodování s lidmi souvisejícího s migranty zapojily osoby spojené s vládou. V současné době je naše země kandidátem na členství v Evropské unii a většina migrantů se zde dlouho nezdržuje, protože se snaží dostat do zemí EU. Pokud se však Albánie v budoucnu stane součástí EU, domníváme se, že by země mohla v této věci v krátké době čelit velmi vážným důsledkům.

12) Dochází v Albánii ke střetu s komunisty nebo hnutím Antifa? Jaká je levice ve vaší zemi?

Aby bylo jasno, v Albánii od roku 1945 je „antifa“ v podstatě samotný stát, prostřednictvím Socialistické strany, nástupce bývalé Komunistické strany, která zemi vládla. Od začátku nebylo nutné vytvářet v zemi samostatné skupiny antifa, protože antifa již byla státem a jeho podřízenými, od sítí informátorů až po komunistické militanty, kteří žili po celá desetiletí v chudobě a izolaci, přesto zůstali hrdí na to, že porazili fašismus. Synové komunistů znovu získali moc během demokratického období a nikdy skutečně neztratili politickou kontrolu. V důsledku toho bylo nemožné, aby se v zemi rozvinula moderní komunistická pouliční fronta známá jako antifa.

V současné době pozorujeme skutečné pokusy západních nadací, bohatých komunistických jednotlivců nebo běžných skupin antifa v regionu o vytvoření podobných hnutí v Albánii, jaká jsou vidět v mnoha západních zemích: hlučná, stěžující si a plná toho, co se často nazývá „užitečnými idioty“ pro systém.

13) Máte sídlo, klubovnu nebo jen místo, kde se scházíte a pořádáte akce? Nebo okupujte dům, máte pravicový squat jako hnutí CasaPound v Evropě?

V současné době nemáme vlastní symbolické místo, i když toužíme po něm v budoucnu, až budou vhodné podmínky. Prozatím využíváme soukromé prostory patřící členům, kde se setkáváme a organizujeme. Naším cílem je mít trvalé ikonické místo, spíše než si půjčovat budovy, které by naše skupina dlouhodobě nevyužívala. Chceme zakořenit naše úsilí co nejhlouběji a každý den pracujeme na dosažení tohoto důležitého a zásadního cíle.

14) Jaký je váš názor na válku na Ukrajině?

Náš názor na válku na Ukrajině byl vyjádřen ještě před začátkem války, a to prostřednictvím přátelských kontaktů, které jsme navázali s ukrajinskou Avantgardou. V den začátku války jsme také zveřejnili naše postoje na podporu Ukrajiny a divize Azov, která bojuje proti modernímu bolševickému útočníkovi vedenému bývalým agentem KGB Vladimirem Putinem. Ukrajina od začátku ukázala, že je bojištěm za existenci celé Evropy proti nebezpečí euroasijského duginismu, zatímco Ukrajinci bojují jako moderní Sparťané Evropy. Podpora Ukrajiny a ukrajinských nacionalistů ze strany evropských nacionalistických skupin je morální povinností všech nacionalistů v Evropě. Dokud nebude putinovská hrozba eliminována, žádný Evropan by neměl klidně spát. ATP nadále šíří tento světonázor mezi Albánci a mezi Evropany, kteří stále zůstávají slepí nebo nepřesvědčení o realitě, která se odehrává před našima očima.

15) Cítí vaše organizace nebo pravicoví aktivisté represe ze strany systému ve vaší zemi?

Mluvit o tomto tématu pro nás není snadné, protože víme, že žijeme v zemi, kde komunisté zůstávají u absolutní moci po celá desetiletí. Můžeme však říci pár slov o našich vlastních aktivitách, protože nepřebíráme odpovědnost za hovoření o jiných skupinách nebo stranách. ATP si nekladla za cíl narušovat veřejný pořádek ani zákony svou existencí ani aktivitami. Ačkoli lidé někdy říkají, že zákony jsou od toho, aby se porušovaly, nemáme ani takovou posedlost, ani luxus takto jednat. Politicky se nacházíme v bodě, kdy se mnoho front snaží démonizovat naši snahu s cílem ji prohlásit za nezákonnou, jakmile se naskytne příležitost, a to i nastražováním pastí a různých provokací, kterým se snažíme nepodléhat.

Na druhou stranu si systém v naší zemi vyvinul silnou metodu používanou proti jakémukoli oponentovi. Ne vždy útočí přímo, ale místo toho používá těžké formy cenzury. Když systém ovládá instituce spravedlnosti, policii, média a veřejné mínění, je velmi snadné útočit bez faktů nebo umlčet snahy, jako je ta naše, které nemají silnou veřejnou ochranu ani mocné spojence, kteří by naši stranu příběhu slyšeli a chápali. Navzdory různým tlakům ATP nadále pevně stojí, aniž by se zapojovala do špinavých her, které se s námi ostatní snaží hrát.

16) Jaký je život v Albánii obecně? Jak je to s prací? Jaké jsou ceny bytů a domů? Jaké jsou platy a celkové životní náklady?

Ekonomický život v Albánii se nachází mezi dvěma extrémy: chudobou a nadměrným bohatstvím. V posledních letech jsme si všimli, že existuje skutečná politická vůle zničit a eliminovat střední třídu v zemi, která je nejdůležitějším pilířem národa, čehož se téměř podařilo úspěšně dosáhnout. Platy v zemi jsou tak nízké, že se stydíme i zmínit přesná čísla. Mzdy a pracovní podmínky jsou tak špatné, že je odmítají i ekonomičtí migranti z Východu, stejně jako místní mládež, která často vidí emigraci na Západ jako jediný způsob, jak přežít, což z moderní Albánie dělá výzvu pro hostitelské země.
Ceny bytů nejsou ve srovnání s některými evropskými zeměmi příliš vysoké, ale vzhledem k životní úrovni v zemi jsou rozhodně vysoké. Albánská socialistická mafie kopírovala model bývalé jihoitalské mafie, která prala peníze prostřednictvím stavebnictví. Albánie dnes stojí mezi nekontrolovaným moderním luxusem socialistických politiků a jejich blízkého okolí a starými silnicemi vybudovanými Římskou říší, albánskou monarchií a fašistickým režimem.

Kolaps postihující běžnou populaci je výsledkem politiky, která nemá národní charakter. Pokles populace a pokles porodnosti u mladých párů je velkým problémem, kterému nikdo nepřikládá zasloužený význam. Globalistický levicový světonázor prezentuje myšlenku volného pohybu jako jedinou naději pro obyvatelstvo. Z tohoto důvodu je nutné vybudovat světonázor, jako je ten náš, s národní perspektivou, aby se zastavilo vylidňování, nahrazování a kolaps ekonomiky, který přímo ovlivňuje zmatenou mládež, pro kterou je stále obtížnější žít ve vlastní vlasti.

17) Můžete nám říct nebo doporučit něco z nacionalistického turistického hlediska... (příroda, fotbal, památky, zajímavá místa)?

Pokud by někdo s nacionalistickými názory chtěl navštívit naši zemi, máme několik dobrých návrhů. Můžeme začít s mnoha přírodními místy, která Albánie nabízí. Pokud si to rychle rozdělíme, jih země nabízí velkolepou pobřežní riviéru pro trávení letních měsíců na pláži, zatímco sever nabízí krásu a charakter hustých lesů a strmých hor po celý rok. Konkrétně můžeme zmínit horu Tomorr, údolí Valbona, horu Korab, horu Jezerca, národní park Theth a horu Dajti s otevřeným výhledem na Tiranu.

Pokud jde o historická místa, je třeba začít hradem Gjergje Kastriotiho v Kruji, Národním muzeem v Tiraně (které je v současné době již několik let v rekonstrukci), muzeem komunistického dohledu „Dům listí“ v Tiraně, muzeem v Drači, mauzoleem Skanderbega v Lezhë, hradem Rozafa ve Shkodëru, hradem Gjirokastër na jihu, hradem Berat, starobylým archeologickým parkem Apollonia ve Fieru a věží Adema Jashariho v Prekazu v Dardanii.

Když už jste zmínil fotbal, zajímavé může být i derby hlavního města mezi týmy Tirany a Partizanu. Antikomunisté z Tirany se utkají s týmem spojeným s Enverem Hodžou, s názvem Partizani, bolševickým klubem založeným o šest měsíců později jako kopie Partizanu Bělehrad. Fanouškovské skupiny obou stran mají dlouhou historii politické a fotbalové rivality, ačkoli v posledních letech politický prvek více než kdy jindy vybledl a zůstala zde hlavně fotbalová rivalita mezi fanoušky.

18) Myslím, že se vás všichni ptají, ale...? Jaký je váš vztah se Srby? Změnilo se něco i po tolika letech po válce? Myslíte si, že by v budoucnu mohla být možná spolupráce s nějakou nacionalistickou organizací ze Srbska?

Z naší strany neexistuje a nikdy nebude žádná tolerance vůči Srbům. Evropské spojenectví s nimi je nemožné, když ještě před pár lety naši severní „sousedé“ bezdůvodně masakrovali děti, ženy a staré lidi, vypalovali města, historická místa a dokonce stovky kostelů (o které nám, jako pohanům, nezáleží), a zároveň silně propagovali narativ o křesťanské srbské osvobozenecké frontě, která údajně „zachraňuje“ Balkán. Tento zcela falešný narativ poškodil naši zemi v katastrofální míře, natolik, že ostatní Evropané zpochybňují albánské dějiny a jejich legitimitu na Balkáně.

Tito nepřátelé, tak nízko postavení, historičtí spojenci Osmanské říše, jednali se stejnou nenávistí vůči Albáncům jako východoasijští útočníci, kteří nás kdysi po pět století zotročovali. Tato nenávist mezi námi vůbec nezačala během poslední války v 90. letech. Srbsko pomohlo založit a podporovat Albánskou komunistickou stranu, která nás později apokalypticky zotročila. Historických případů, kdy Srbové proti nám bojovali bezdůvodně, je nespočet. To znemožňuje jakékoli spojenectví s nimi a dokonce i mezi samotnými Albánci, včetně těch, kteří jsou se Srby spojeni pravoslavím, neexistuje skutečná vůle k dobrým vztahům, protože válečné zločiny zanechaly hrozné rány, které se zdají být nezahojitelné.

19) Závěrečná slova patří vám?

Naše závěrečná slova jsou poselstvím, které chceme sdílet s většinou nacionalistických skupin v Evropě. Kdykoli mluvíme se skupinami na různých úrovních, docházíme ke stejným závěrům. I když žijeme v různých zemích, problémy, kterým čelí evropští nacionalisté, jsou téměř identické: většinou uprchlíci z Východu a Afriky, neokomunistické skupiny rašící jako houby po dešti, rakovinný feminismus, degenerace jako norma, směšné liberální davy mimo oběžnou dráhu, mrtvý politický systém, národní finanční krize, rozbité státní hranice a další.

Proč se tedy různé skupiny v Evropě nezbaví šovinismu a pýchy, kterou pošlapali „lékaři“ a „inženýři“, kteří ovládli Evropu? Proč velké i malé skupiny nemají vůli podat pomocnou ruku a spolupracovat se svými evropskými bratry, aby čelily těmto společným výzvám? Možná se v poslední době některé z těchto zbytečných bariér podařilo prolomit, ale ledy jsou stále příliš silné na to, aby mezi skupinami panovala skutečná harmonie.

Adriano Romualdi kdysi navrhl, že k naplnění nacionalistických cílů musí nacionalismus získat evropský rozměr, aby přežil moderní éru globalismu, kde se východní supervelmoci jako Rusko, Čína, Blízký východ atd., stejně jako západní Amerika, snaží podmanit si Evropu a ovládat ji jako mrtvou loutku. Nyní je čas, aby se Evropa probudila a bojovala jako nikdy předtím, a k tomu je nezbytná upřímná spolupráce mezi nacionalistickými aktéry.

Dlouhá léta jsme sledovali rázné zásahy proti pravicovým extremistům. Policejní složky pod vedením Roberta Šlachty neváhaly stíhat mladé lidi za nálepky, média si vystačila s okamžitým označením „neonacista“. Jako relevantní zdroj informací se v té době etablovala radikální Antifa.

Dnešní pohled na vypálenou továrnu je však tvrdým probuzením. Ukazuje se, že zatímco státní aparát bojoval s ideologií na papíře a nálepkách, skutečné nebezpečí v podobě ultralevicového teroru zůstalo mimo radar.

V tento den byl v roce 2010 zavražděn Eugene Terre’Blanche, spisovatel, farmář, zakladatel a čelní postava Afrikánského hnutí odporu. Během 90. let se stal významným zastáncem segregace, vedl búrskou komunitu a shromáždil tisíce příznivců. Během manifestací strany obvykle jel na koni a ve svých projevech prosazoval vytvoření etnického státu nazvaného „Boerstaat“. Byl hlasem malých farmářů, dělníků a řemeslníků, žijících ve venkovských oblastech.

Byl mačetami usmrcen dvěma černošskými dělníky. Ačkoliv byl případ původně uzavřen jako pracovní spor, později byly zjištěny vazby vrahů na jihoafrické komunistické hnutí proti bělochům.

RIP... Idea z Pretorie stále v našich srdcích žije.

Bořeň zdolána! Společně jsme pokořili dominantu severních Čech.

Sport a disciplína jsou základem silného jedince i národa. Pokud chceš příště zažít tu energii a udělat něco pro své zdraví, buď u toho s námi.