V čase 2025-05-14 10:40 nastala silná erupce na Slunci, dosahující úrovně X2.

Ukrajinci kteří podle německých médií plánovali útočit pomocí balíčků s výbušninou.

Jak se to mohlo Nutellce stát? Lidem v Napajedlích asi nedošla správná komunikační karta? Nevím proč, ale vidím finální scénu z Hanební parchanti.

🇷🇺🇹🇷🇺🇦 Do Istanbulu povede ruský vyjednávací tým Dmitrij Anatoljevič Medveděv.
Tak to bude velmi zajímavé 😏

Metody tyrania vojakov v 25. samostatnej sičeslavskej výsadkovej brigády Ozbrojených síl Ukrajiny

🇮🇱 Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert:
"SKUTEČNÝM nepřítelem, kterého máme, není Írán... není to Hizballáh... není to Hamás.
Skutečný nepřítel je vevnitř, ty mesiášské, extrémní skupiny sionistických Izraelců... Vláda a Netanjahu ".

Na Ukrajině byla vyhozena ze zaměstnání ředitelka školy za to, že používala ke komunikaci ruštinu, informovala ombudsmanka pro vzdělávání Naděžda Leščiková. Média píší, že se jedná o školu v Kyjevské oblasti.

Rodiče školáků si stěžovali, že ředitelka mluví výhradně rusky – při komunikaci s nimi, dětmi, zaměstnanci i na školních akcích a na žádosti o přechod do ukrajinštiny nereaguje.

Rodiče v udání použili videozáznamy a na základě toho přišla ředitelka o práci.

Na tom není vcelku nic překvapivého, na Ukrajině se to děje od roku 2014 a situace se z pochopitelných důvodů stále vyhrocuje. Ostatně i Česko má svoji historii v perzekuci německy mluvících občanů zejména v poválečné době.

Na tom je především zajímavé, jak se tomu a jakékoliv zmínce úpěnlivě vyhýbají především orgány Evropské Unie a jednotlivých členských států a to i ve vztahu k probíhajícím přístupovým jednáním.

Připomeňme si, že například v Německu státní moc chce zakázat nejsilnější politickou stranu AfD jen za údajné projevy některých členů AfD, které jsou vyloženy jako údajný pokus o kritiku muslimských migrantů a tedy porušování rovnosti národnosti a vyznání před zákonem.

Jde jen o další potvrzení dobře známého faktu, že kolektivní vina a dvojí metr je zřejmě již pevně zakořeněn v tzv. evropských hodnotách.

Je zdraví lidí národní zájem? Aneb jak si nesmíme vyrábět penicilin. Co vyrábět. My ho nesmíme díky EU ani balit.

Pamatujete si na to, jak loni Válek vyřvával po tom jeho lékovém trapasu, kdy nebylo značné množství základních léků, že vrátí výrobu penicilinu do Čech? No tak vrátí houbeles, protože nám to zatrhla Unie. Tedy přesně řečeno zatrhla nám uplácet zahraniční firmy subvencemi tak, aby se jim výroba tady vyplatila. Ono totiž výroba právě těch nejzákladnějších léčiv není zrovna marketingový a finanční trhák, co si budeme povídat.

„Nepodařilo se nám přesvědčit Evropskou komisi, aby nám povolila větší dotaci pro výrobce penicilinu. Chtěl jsem, aby se vyráběl u nás, všechno bylo připraveno. Problém byl, že by státní podpora musela být vyšší,“ řekl začátkem května v rozhovoru pro MF Dnes Válek a dodal: „Ani blistrování není možné ze stejného důvodu.“

A to je přesně ten důvod, proč si nemyslím, že by to měla zajišťovat nějaká cizí korporátní pharma firma. Takovéto léky by měl zkrátka zajišťovat a vyrábět sám stát. Neboť ten by pak nemusel držet tak jako nyní šílené zásoby, protože by se klepal strachy, že si zase nějaký Číňan nebo Tchajwanec postaví hlavu a nám ho nedodá, protože třeba bude epidemie a on bude mít sám málo. Existuje spousty léků, takzvaných generik, tedy léčiv, která jsou po vypršení patentové ochrany vyráběna jako kopie jiným výrobcem, než je držitel původního patentu, se stejnými účinky, ale sakra jinou cenou. Jenže my jsme si fabriky prodali, případně zrušili.

Obchod s léky je gigantický byznys a o pacienta tam jde mnohdy v poslední řadě. Stát by tu nebyl od toho, aby své občany odrbal, ale aby jim nabídl dostupnou kvalitní péči. Co je na tom tak divného? Pokud si sečteme a podtrhneme všechny plusy a mínusy, musí nám jednoznačně trčet jedno velké a tlusté PLUS. Jenže to se samozřejmě nelíbí velkým firmám v Německu ani nikde jinde, že by mrňavé Česko mohlo být v něčem soběstačné. Natož ve zdravotnictví. Pamatujete si, jak nám Němci tenkrát šlohli ty roušky? Tak proč bychom na ně měli brát ohled my?

Zdraví národa (našeho), by mělo být jedním z pilířů našich národních zájmů. A pokud si ho tedy takto definujeme, měli bychom pro jeho naplnění začít dělat maximum. Není to najednou o dost snadnější, když si řekneme, co opravdu chceme? Ale chceme to opravdu? Jsem přesvědčená, že ne. To by pro to dělal někdo něco trochu víc, než Válek, který to stejně dělal ještě úplně špatně a jen proto, aby ho lidi nevynesli na svých, angínou zanícených mandlích.
#janamarkova

Koho se ptali by mě zajímalo????


🪖 Osm z deseti Čechů by bránilo svou vlast v případě napadení jinou zemí, ukazuje průzkum nevládní organizace GLOBSEC. Vyšší ochotu vyjádřili už jen Poláci. Naopak na Slovensku by se do obrany zapojilo jen necelých 50 procent lidí.

📊 Celý článek: seznamzpravy.cz/clanek/276625

🇭🇺🇺🇦Kyjev zahájil kampaň proti Maďarsku, řekl Viktor Orbán.

Cílem je očernit Budapešť a znemožnit hlasování o členství Ukrajiny v EU.

Ukázalo se, že ukrajinská strana použila kontakty uvnitř Maďarska k provedení akce a s podporou místní opoziční strany zahájila útok na obranné síly země.

Maďarský premiér zveřejnil video, ve kterém uvedl, že maďarské speciální služby jsou připraveny odolat operacím Kyjeva. Zdůraznil, že ani EU, ani Ukrajina nemohou rozhodnout za Maďary.

Sledujte @neCT24  | 42TČen

Macron řekl, že Ukrajina nebude v NATO a budou v zemi muset být evropské jednotky. Nebudou ovšem v první linii ale v zázemí.
Také řekl, že Francie podporuje Ukrajinu ale nikdy nechtěla vyvolat III. sv. válku.
Připomeňme, že Rusko opakovaně zdůraznilo, že odmítne jednání v případě nasazení západních vojsk na Ukrajině.

Evropa má nového šerifa. Ultimátum mu visí proklatě nízko.

Evropská centrální banka (ECB) vyzývá některé banky v eurozóně, aby přehodnotily svou závislost na financování v amerických dolarech. Tento krok je reakcí na obavy, že by politické napětí za administrativy prezidenta Donalda Trumpa mohlo narušit přístup k dolarovým swapovým linkám Federálního rezervního systému (Fed).

Přibližně 17 % financování bank v eurozóně je denominováno v amerických dolarech, což je převážně získáváno prostřednictvím krátkodobých amerických trhů. To je činí zranitelnými v obdobích finančního stresu. Ačkoli Fed neoznámil žádné změny ve své podpoře těchto mechanismů, nedávné geopolitické nejistoty, včetně Trumpova skepticismu vůči aliancím, vyvolaly obavy mezi evropskými regulátory.

V důsledku toho ECB tlačí na banky, aby identifikovaly a snížily mezery ve financování v dolarech a v některých případech revidovaly své obchodní modely s cílem snížit expozici vůči dolaru. Tento preventivní krok následuje po předchozích zprávách, které zpochybňovaly dlouhodobou spolehlivost transatlantické finanční podpory, a zdůrazňuje širší snahu věřitelů v eurozóně zajistit stabilnější a lokalizovanější zdroje financování k ochraně před narušením.

Předchozí události, jako například krize Credit Suisse v roce 2023, ukazují na závislost na podpoře Fedu. ECB se zdržela veřejného komentáře, zatímco Fed zopakoval svou připravenost zajistit dolarovou likviditu navzdory politickým tlakům.

Tato situace odráží rostoucí obavy mezi evropskými úředníky ohledně spolehlivosti Fedu v poskytování dolarového financování během tržního stresu kvůli nejistotám vyplývajícím z politik prezidenta Donalda Trumpa. Navzdory absenci náznaků od Fedu o stažení podpory vyvolaly neformální diskuse mezi evropskými úředníky scénáře, kde by americká vláda mohla tlačit na Fed, aby pozastavil dolarové záchranné mechanismy.

V Bukovině OVA "doporučila" rumunsky mluvící komunitě, aby zajistila, aby děti během školních přestávek mluvily jen ukrajinsky, uvedl poslanec Georgij Mazurašu.

Ten to zkritizoval. Podle něj takové jednání naopak může lidi odradit od komunikace v ukrajinštině a přispět k šíření nenávisti.

„Musíme projevovat úctu k menšinám a jejich právu používat v každodenním životě jazyk, který je pro ně nejpohodlnější,“ říká Mazurašu.

Jazykový ombudsman Kremin dříve uvedl , že jeho úřad začal kontrolovat školy, zda se během přestávek komunikuje v ukrajinštině.

◾◾ Video ze speciálního vlaku, ve kterém cestovali na Ukrajinu hlavy čtyř evropských zemí.

V kupé jsou Macron, Merz, Starmer a Tusk (na záběrech není vidět). DW informuje, že vlak již dorazil do Kyjeva.

Dříve se objevily zprávy, že Evropané s podporou Spojených států plánují dospět k novému návrhu na 30denní příměří pro Rusko. 🔘
---'----------------------------
🗣️Bývalý ruský prezident a místopředseda Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv se obrátil na Zelenského:

„Co by dělala veš přenášející tyfus s kokainovým nosem, kdyby dostala zprávu, že naše země už nemůže ‚garantovat bezpečnost‘ evropských lídrů, kteří dnes přijíždějí do Kyjeva?“

„Uklidni se, nevrť se, ty kryso! Naše armáda se na rozdíl od Banderových parchantů nepoužívá k terorismu. Jen si dnes vzpomeň, ty zrůdo, co jsi blábolil o té vítězné přehlídce v Moskvě.“

Již tak složité vztahy mezi Ukrajinou a Maďarskem se v posledních dnech výrazně vyostřily. Důvodem byla vzájemná obvinění ze špionáže, po nichž následovalo vyhoštění diplomatů z obou zemí.

Budapešť také odložila konzultace s Kyjevem o právech maďarské národnostní menšiny na Ukrajině, plánované na 12. května. Maďarská strana dříve opakovaně spojovala vyřešení rozporů v této otázce se změnou svého postoje k přistoupení Ukrajiny k Evropské unii. Ukrajina zároveň opakovaně obvinila Budapešť, že zneužívá problémů s Maďary ze Zakarpatí jako záminky k zablokování jednání mezi Kyjevem a EU.

Referendum o souhlasu se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, které organizuje maďarská vláda, také vyvolalo v Kyjevě vážnou nespokojenost.

Co víme o "eskalátorech" problémů mezi Ukrajinou a Maďarskem?

9. května média informovala, že Bezpečnostní služba Ukrajiny oznámila, že na Zakarpatí odhalila „agenturní síť“ maďarské vojenské rozvědky, která prováděla špionážní činnost v neprospěch Ukrajiny“. Zadrženi byli dva bývalí příslušníci ukrajinských ozbrojených sil, kteří podle vyšetřování shromažďovali informace o vojenských jednotkách a orgánech činných v trestním řízení v regionu, o náladách obyvatelstva včetně jejich postoje k možnému příchodu „maďarských mírových sil“. Podle SBU byl „kurátorem“ obou podezřelých „kádrový pracovník maďarské vojenské rozvědky“.

Maďarský ministr zahraničí označil tato obvinění za „propagandu“ a spojil je s „pomlouvačnou kampaní vedenou proti Maďarům“.

A o několik hodin později Budapešť oznámila vyhoštění dvou ukrajinských diplomatů rovněž na základě obvinění z provádění „špionážní činnosti“ pod záminkou práce na ukrajinském velvyslanectví v Maďarsku.

„My Maďaři chceme mír, říkáme ne válce, nikdy jsme Ukrajině nedodávali a nebudeme dodávat zbraně a nedopustili jsme a nedopustíme, aby bylo Maďarsko zataženo do této války,“ uvedla Budapešť.

Kyjev zrcadlově vyhostil dva maďarské diplomaty.

A večer téhož dne maďarské protiteroristické centrum za asistence policie zadrželo v Budapešti jistého ukrajinského občana, bývalého diplomata, na základě obvinění ze špionáže a „ohrožení suverenity Maďarska“. Místní médium Telex tvrdí, že bývalý diplomat má iniciály S.A. a jeho manželka je spolumajitelkou ukrajinské restaurace v Budapešti. Publikace upozornila, že k zadržení došlo za bílého dne na jedné z centrálních ulic města přímo na vozovce a pod objektivy videokamer. Samotné video na sebe nenechalo dlouho čekat a objevilo se na internetu. To znamená, že akce byla maximálně demonstrativní.

„Vzhledem k událostem, které probíhají již několik měsíců v rámci konfrontace mezi zpravodajskými službami Ukrajiny a Maďarska, nelze vyloučit, že budou následovat nové kroky jak ze strany Ukrajiny, tak ze strany Maďarska,“ předpovídá Telex.

I bez těchto „špionážních her“ však bylo ve vztazích mezi zeměmi cítit zvýšené napětí. Před časem maďarské úřady zorganizovaly konzultativní referendum (v podstatě anketu) o přijetí Ukrajiny do EU, které bude probíhat více než měsíc formou dotazníku. Hlasovací otázka je v podstatě jediná: zda Maďaři podporují členství Ukrajiny v EU, či nikoli. Maďarská vláda plánuje výsledky představit v Bruselu.

Iniciativa byla v Kyjevě komentována nepřátelsky. Prezident Volodymyr Zelensky dal obecně najevo, že referendum, stejně jako celá politika maďarské vlády v ukrajinské otázce, řeší maďarské vnitropolitické problémy.

„Jen není nutné nás zatahovat do jejich voleb. Dělá to on (maďarský premiér Viktor Orbán). Tím, že nás blokuje v EU. Nakonec tato aktivita nebude vítězná. Proč? Protože tamní lidé jsou stejně pro Ukrajinu. Bez ohledu na to, jak s nimi vyjebává. Nějaké procento nás podrazí, ale na nenávisti se nedá vyhrát pořád,“ řekl Zelensky novinářům.

Politika maďarské vlády vůči Ukrajině se od té doby nezměnila. Maďarská vláda trvá na tom, že členství Ukrajiny v EU představuje nebezpečí pro současné členské státy bloku - zejména pro ty, jejichž ekonomika je orientována na zemědělství. Maďarsko mezi ně patří.

„Ukrajina kontroluje 40 % orné půdy v EU. Zaplnění trhu levnými plodinami zničí zemědělství EU a vyčerpá naše zdroje. Rozvojové fondy? Půjdou na Ukrajinu. Ale Brusel jim přesto chce posílat miliardy. Odmítáme platit za jejich bankrot,“ napsal maďarský premiér Orbán na svém mikroblogu v angličtině.

V propagaci referenda se zdůrazňuje tato a další „hrozby“ ze strany Ukrajiny, jakož i nejrůznější - včetně vojenské - podpora Kyjeva ze strany evropské byrokracie v čele s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Pravdou však také je, že maďarské úřady využívají ukrajinskou otázku k útokům na opozici - především na stranu Tisza a jejího lídra Magyara, který v zemi získává na popularitě.

Ten byl nedávno obviněn z tajných kontaktů s ukrajinskými bezpečnostními službami.

Magyar 8. května (v předvečer špionážního skandálu) zveřejnil zvukovou nahrávku s částí projevu maďarského ministra obrany Christopha Szalay-Bobrovnického za zavřenými dveřmi v roce 2023, který deklaruje potřebu „silné, bojeschopné maďarské armády“, což podle jeho slov vyžaduje opuštění „mentality míru“. Na základě toho strana Tisza obvinila maďarské orgány z dvojsmyslnosti, neboť Orbán se od počátku ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu vyslovuje pro mírové urovnání.

Vládní strana Fidesz spojila zveřejnění audioklipu se zadržením podezřelých špionů v Maďarsku a na Ukrajině následující den.

Předseda parlamentní frakce Fideszu Mate Kocsis tak v rádiu Kossuth uvedl, že Magyarův spolupracovník - bývalý vysoký vojenský důstojník Romulus Rusin-Sendi - může mít vazby na ukrajinské bezpečnostní služby, což by se podle něj mělo vyšetřit. Nejnovější skandály však mají za cíl „zasít chaos“ a ovlivnit výsledky referenda.

Politický poradce Balazs Orbán (jmenovec, nikoli však příbuzný maďarského premiéra Viktora Orbána) rovněž obvinil stranu Tisza ze spolupráce s ukrajinskou rozvědkou. Po vypuknutí špionážního skandálu uvedl v příspěvku na svém mikroblogu X (dříve Twitter): „Dnešní šokující vývoj je jasným důkazem toho, že největší opoziční strana v Maďarsku (strana Tisza podporovaná Bruselem) spolupracuje s ukrajinskou rozvědkou. Bezvýhradně přijala ukrajinskou pozici, zintenzivnila dezinformační rétoriku a zahájila útoky na maďarské instituce.“

Balázs Orbán tvrdí, že únik zvukové nahrávky Pétera Magyara a zadržení podezřelých špionů následující den byly koordinované akce. Na X ještě napsal: „Včera strana Tisza šířila nepravdivé informace, aby napadla naše plány vojenského rozvoje ve snaze podkopat důvěru veřejnosti v naše obranné iniciativy..... Dnes (tj. 9. května) přijali narativ o operaci ukrajinských tajných služeb s cílem zaútočit na pozice Maďarska.“

Péter Magyar v reakci na to vyzval premiéra Viktora Orbána, aby se vyjádřil k obviněním ze špionáže proti Maďarsku, která „vážně ovlivňují národní bezpečnost Maďarska“.

„Vláda má samozřejmě všechny informace. Jsou možné dva případy. Za prvé, Viktor Orbán přesvědčivě vyvrátí obvinění Ukrajinců. O druhém je lepší nepřemýšlet,“ napsal Magyar na své facebookové stránce.

Agoston Mráz, šéf maďarského think tanku Nézőpont Institute, který je v Tisově straně považován za provládní, v komentáři pro ukrajinské médium uvedl, že zhoršení vztahů mezi Ukrajinou a Maďarskem je pro Kyjev nevýhodné, protože ještě silněji obrátí Budapešť proti evropské integraci sousední země.

„Maďarský premiér Viktor Orbán se již postavil proti zahájení vyjednávacího procesu na konci roku 2023, ačkoli ho neblokoval. V takové situaci by bylo ze strany ukrajinské vlády racionálnější začít spíše pochlebovat Maďarsku, jak to samo dělalo před svým vstupem do EU v roce 2004 ve vztazích se svými sousedy. Místo toho Ukrajina obvinila Maďarsko ze špionáže proti ní. I kdyby se obvinění ukázala jako pravdivá, je stále suverénním rozhodnutím Ukrajiny, zda z toho udělá velký skandál, nebo raději mlčí. Domnívám se, že zvolená cesta, která vypadá nepřátelsky vůči členovi NATO Maďarsku, povede k poklesu maďarské podpory členství Ukrajiny v EU.

Podle průzkumu agentury Nézőpont bylo již v březnu 67 procent Maďarů proti a podpora strany Tisza (myšlenka evropské integrace Ukrajiny - pozn.) tento názor zásadně neovlivnila. Ale po událostech posledních dnů bych se nedivil, kdyby podpora veřejnosti pro členství Ukrajiny ještě více klesla. Tímto způsobem ukrajinští představitelé prokázali medvědí službu vlastní zemi. Pokud se vzniklé napětí mezi oběma zeměmi nějak negativně dotkne maďarské menšiny na Ukrajině, bude tato škoda ještě větší a strana Tisza, která podporuje ukrajinskou vládu, ztratí část své veřejné podpory,“ řekl Agoston Mraz.

Známý ukrajinský politický analytik Kost Bondarenko zase vidí novou krizi v již tak složitých vztazích mezi Kyjevem a Budapeští.

„Už samotný fakt, že se zadržení špionů provalilo, hovoří jasnou řečí. Nejrůznější špioni byli chyceni už dříve, ale otázka „uvěznění“ nebo vyhoštění - v případě zahraničních diplomatů - byla řešena bez publicity. Tady se ale Kyjev snažil co nejvíce ukázat, že Maďarsko je nepřátelská země,“ komentuje případ politolog.

Orbán, jak se expert domnívá, bude pokračovat v politice blokování evropské integrace Ukrajiny, což může mít za následek „problémy pro zakarpatské Maďary“.

„Nepřekvapilo by mě, kdyby se tajné služby snažily využít pěnu dne a začaly přerozdělovat pašerácký trh v Zakarpatí. „Najednou„ budou mít někteří významní i méně významní pašeráci ‚maďarské‘ pasy a někdo bude obviněn, že pracuje pro maďarskou rozvědku,“ předpovídá Bondarenko.

To však pro Kyjev nevyřeší problém s odporem uvnitř EU vůči myšlence vstupu Ukrajiny do bloku.