Základ všech iluzorních dramat v naší existenci je ztotožnění s myšlenkou. Existují stovky konceptů a modelů chování, s kterými se můžeme ztotožnit, přičemž mnohé z nich jsme přijali automaticky už v dětství. Je to především kulturní a náboženský psychologický odpad, který tvoří jakýsi BOD SPOJENÍ s určitou částí společnosti nebo lidstvem obecně. Morálka náboženství etiketa kultura zábava, to vše je společensky uznáváno jako hodnotné nutné nebo min. přijatelné. Jsou to ale okovy, vytvářející kolem vědomí obal, který odčerpává spoustu energie.

Dostat se zpět do původního čistého stavu vědomí znamená vymazat své spojení s lidstvem a dostat se ze stavu ochočenosti do stavu divokosti. Všechny navyklé představy o tom, co je správné a co špatné... Zkrátka všechny ty věci, na kterých se většina shodne a o kterých se neustále ujišťuje, jsou ve skutečnosti bezcenné nebo přímo škodlivé. Kdyby tomu bylo jinak, svět by logicky nemohl vypadat tak, jak vypadá. Základem musí být pochopení že já je pouze pozorovatel, srdce rozhoduje a mysl se nesmí dostat do dominantní pozice soudce.

https://youtu.be/UCX52fz8zDM?si=-3X9lSox5LFaZYR5 V řecku zoranžovělo nebe. Prý saharský písek...

Všechno je to o vymazání toho, čemu jsme věřili a co jsme si mysleli, že jsme. Žádný myšlenkový konstrukt žádná úvaha o nás nevypovídá vůbec nic. Člověk je vnímání a to je celé.

Identifikace s koncepty je základ iluze.

Jeden výborný postřeh od strážca poznanie