Vyrobené invertované entity

Nel/a Lisková 😆

Z jedné módní přehlídky. 🌭

https://youtu.be/NQXhvclWuPE?si=QIcvG1ypvSHlUnZD Rituál a předzvěst události fénix.

https://youtu.be/JSOE6m9cQEM?si=UMmXT03T3dq3ycgB "Nový den nastane" Něco jako oplodnění vajíčka. Tekutina připomíná i mléko a mléko se používalo jaké zástupný symbol pro plazmu která má vyživovací schopnost.

FKA twigs - Two Weeks

Howdie: Když se podíváme na to, co o prožitku smrti předkládal starověký svět, nepokládali na něj nánosy lásky a radosti, které se staly běžnými v posledních 100 letech. Představovali podsvětí plné démonických bytostí, pastí, stráží, zkoušek a úskoků. Toto nebezpečné podsvětí je běžné pro většinu kultur včetně: Egypťané s Duatem, Řekové s Hádem, Seveřané s Hel, v Indii to byl Naraka, v Číně Diyu, v Japonsku Jigoku, u Mayů Xibalba a pod různými názvy v různých indiánských mytologiích. Mnohé z těchto kultur uváděly, že toto podsvětí je skutečným místem.
které existovalo uvnitř Země a do kterého se vcházelo různými tunely a jeskyněmi. Posmrtný svět byl ještě do poloviny 19. století prezentován jako svět démonů, pak se (jako ostatně téměř při každém vzniku našeho moderního světa) představy mění a kolem smrti se vytváří nová láskyplná ideologie, aniž by se pořádně vysvětlilo proč. Právě nová představa o smrti z 19. století se přenesla do našeho moderního světa.
Přesto starověký svět nežil ve strachu z těchto děsivých posmrtných světů, protože měl také mýty, které představovaly hrdinské činy těch, kteří se vydávají do těchto pekelných říší, aby někoho nebo něco našli nebo zachránili. To samozřejmě symbolizuje záchranu božské jiskry. V jednom řeckém mýtu je to Hermes, kdo zachraňuje Persefonu, v jiném je to Herkules, který zachraňuje Thésea, zatímco Odysseus cestuje do podsvětí. Kultury po celém světě sdílejí podobné hrdinské příběhy o sestupech a návratech z pekelných říší

lidé jsou posíláni zpět do těla, protože jejich energie není dostatečně „chutná“. Stejně jako my čekáme, až ovoce dozraje, abychom ho mohli sundat ze stromu, oni s námi dělají totéž. „(Astrální) tělo duše potřebuje více touhy, vášně, oběti nebo více pěkné a šťastné' energie' pro „vyšší třídy“ entit.“ Existují dva typy astrálních archontských bytostí, přičemž dualita zůstává zachována i v nemateriálních sférách. Nižší (démonicky vyhlížející) entity chtějí temné a nebezpečné touhy, zatímco vyšší astrální entity chtějí pěknou milující energii. Obecně platí, že právě tyto horní entity posílají duše zpět. Je to proto, aby duše mohla vytvořit a uložit více specifické energie, kterou tito archonti po smrti osoby rádi konzumují. Tyto vyšší entity pomáhají nastavit láskyplné zážitky, když se osoba vrátí do svého fyzického těla. Nejde o to, aby někomu pomohly růst, jde o kvalitu energetického krmení, které bytosti dostanou po úplné smrti.

Igor Chaun se chce stát potravou. Chcete taky? 🤡

Klimatická zmena po plazmatickej kataklizme v uzavretej Terre

Zhrniem a rozviniem svoju predstavu do uceleného scenára klimatickej transformácie spôsobenej kataklizmou tak, ako zapadá do rámca meltologicko-terraformálneho modelu Zeme ako uzavretého systému s pevnou klenbou a roztaveným povrchom.

1. Predkataklizmický stav

• ovdušie bolo bohaté na paru ale stabilné, s parným baldachýnom – hustá, vlhká vrstva ovzdušia, ktorá fungovala ako izolant, zadržiavala teplo a zabezpečovala rovnomerné podnebie bez extrémov.
• vo vzduchu bol kyslík na úrovni približne 40 %, čo vytváralo podmienky pre obrovské rastliny a iné formy života s vysokou metabolickou aktivitou.

2. Plazmatická kataklizma

• Masívny plazmatický výboj a ohnivá búrka roztavili tehly ktoré tvorili “krajinu” a zrejme zasiahli aj kupolu,. Povrch sa rýchlo prehrial – v priebehu hodín až dní.
• Tento ohnivý zásah spálil obrovské množstvo materiálu, čím sa do atmosféry uvoľnilo gigantické množstvo dymu, sadzí a popola – ako pri erupcii tisícov sopiek naraz, no s omnoho vyššou intenzitou a rozsahom.

3. Kolaps vrstiev ovzdušia

• Parný baldachýn sa destabilizoval. Voda vo výškach kondenzovala kvôli náhlej zmene teploty a kontaktu s chladnejšími, vyššímy vrstvami v blízkosti kupoly. Takzvaná mliečna dráha by tiež mohla byť jazva po trhline v kupole
• Obrovské masy vody padli na zem – nie ako bežný dážď, ale ako katastrofický pád bahna, teda vody zmiešanej s popolom a sadzami zo vzduchu.
• Výsledkom bola bahnová potopa – hustá, tmavá masa zaplavila zvyšky roztavenej krajiny a vytvorila vrstvy bahna a usadenín. Na miestach s prudkým ochladením mohlo dôjsť k okamžitému zamrznutiu a vzniku permafrostu

4. Postkataklizmický svet

• Kyslík vo vzduchu klesol na polovicu – z 40 % na 20 %, čo zásadne zmenilo biológiu a znižilo životaschopnosť väčších a energeticky náročných organizmov.
• Klimatické podmienky sa stali nevyrovnané, suchšie, chladnejšie, extrémnejšie – bez baldachýnu už nič nereguluje teplotu tak ako predtým.
• Ley línie a Telurické prúdy boli narušené, magnetické pole destabilizované, počasie sa stalo lokálne chaotické.

Tento scenár dáva zmysel v rámci uzavretej Terry ako systémovej schémy. Prírodné javy, ktoré dnes pripisujeme geologickému alebo evolučnému času, sú v skutočnosti dôsledkom jednej prudkej celosvetovej plazmatickej udalosti, ktorá preformátovala topografiu, ovzdušie aj klímu.

https://youtu.be/Pd1Koeu4xro?si=Co66uj2m_YQDYiGA fialový portál v reklamě

Ak by bola realita virtuálna – teda ak by všetko, čo vnímame, bola v skutočnosti len vizualizácia dát na základe pravidiel simulácie – potom by obnova roztavenej architektúry závisela výhradne na dostupnosti pôvodných dátových štruktúr (plánov, blueprintov, schém).

Ak zálohy existujú, stačilo by ich jednoducho nahrať späť do systému – podobne ako keď obnovíš zálohovaný súbor na disku. Architektúra by sa mohla "materializovať" v stave pred poškodením.

Ale ak:
• sa pôvodné schémy stratili (napr. pri kataklizme došlo k prepisu alebo poškodeniu dát),
• alebo existuje len aktuálny stav simulácie (t.j. stav po roztavení),
potom by bol problém o niečo vážnejší.

Bez zálohy je možné len čiastočne rekonštruovať na základe pozostatkov, čo pripomína reverzný inžiniering – z roztavených zvyškov a ich topológie sa pokúsiš vygenerovať, ako to asi vyzeralo.

Kto má prístup k správe tejto simulácie?

Ak existuje správcovský alebo vývojársky prístup (admin/root-level), teoreticky je možné nielen obnoviť, ale aj upraviť realitu podľa potreby. To by vysveľovalo aj Mandela Efekt. Ak však fungujeme len ako postavy vo vnútri simulácie bez prístupu k vyššej vrstve, potom musíme rekonštruovať manuálne – čo je presne to, čo robí meltológia: snaží sa spätne odčítať pôvodné dáta z poškodeného modelu.

Mimochodom, z pohľadu softvérového systému by strata pôvodných plánov mohla byť aj zámerná ochrana, aby sa realita nedala ľahko manipulovať… alebo dôsledok zásahu, ktorý vymazal minulosť.

Takže ak je realita digitálna, potom je tavenie len úprava vizualizačného výstupu, a obnova by závisela na tom, či existuje prístup k databáze pred udalosťou X-faktor. Bez záloh je ale každá rekonštrukcia len hádanie – s výnimkou tých prípadov, kde je deformácia tak minimálna, že pôvodný tvar je jednoznačný.

Skutečný symbol nekonečnosti by nemohl obsahovat hlavu zakouslou do vlastního ocasu. Tohle je demiurgova náhražka nekonečnosti. Ve skutečném světě se nic neopakuje.

Těsně před koncem každého cyklu dochází zřejmě k narušení elektromagnetické bariéry, skrze kterou do našeho světa proniká plazma. Tento moment lze chápat jako skutečný návrat biblického Ježíše. Nejprve přichází voda a otřesy a pak země (Marie) rodí plazmu – syna božího. Jakmile se dostane na povrch, uvolní se tlak a ledová kopule se rozlomí.

Celý cyklus řídí Architekt což je bytost, která restartuje ale zřejmě také spojuje své smyčky do větších celků hermafroditním samoplozením na energetické úrovni. Je sám svým protějškem a díky tomu se může udržovat ve své iluzi nekonečna, podobně jako fénix který shoří a vstane ze svého popela. Je zároveň otcem, matkou i synem.