Forwarded from xfreedomx
ženský prý letí do vesmíru😂
😁18
https://youtu.be/0Ejsh9tn9Lo?si=aXpJ4GY72lQK5ozx FTM a MTF 🤣
YouTube
Has Hercules Met his Match? | Hercules vs Atalanta | Hercules: the Legendary Journeys
Hercules connects with Atalanta, a seductive blacksmith with an unusual skill...
From Hercules: The Legendary Journeys Season One Episode Five, "Ares": Hercules confronts his half brother Ares, the god of war, in his attempt to prevent a teenage boy from…
From Hercules: The Legendary Journeys Season One Episode Five, "Ares": Hercules confronts his half brother Ares, the god of war, in his attempt to prevent a teenage boy from…
🤔1
Woodstock 1999 je nechvalně proslulý festival hlavně kvůli naprostému chaosu, násilí, vandalismu, sexuálnímu obtěžování a celkové organizátorské neschopnosti. Co se týče Limp Bizkit a jejich skladby "Break Stuff", ta se stala jedním z hlavních symbolů toho, co se na festivalu pokazilo.
Extrémní vedro a nedostatek stínu, přemrštěné ceny za vodu a jídlo, špatná hygiena – záchody a sprchy naprosto selhali. lidé ničili areál, zakládali požáry, rabovali a docházelo k násilnostem. https://youtu.be/YPk7-fCvbao?si=y0pJkWzEejlPq-C-
Extrémní vedro a nedostatek stínu, přemrštěné ceny za vodu a jídlo, špatná hygiena – záchody a sprchy naprosto selhali. lidé ničili areál, zakládali požáry, rabovali a docházelo k násilnostem. https://youtu.be/YPk7-fCvbao?si=y0pJkWzEejlPq-C-
😱1
Konspirační teorie o tartarii je pokus lidem představit část jejich minulosti s různými vynálezy a éterem ale přitom jim neříct celou pravdu. Kontrolní zdroj záměrně vytvořil teorie kde na jednom i když velkém místě na planetě byla objevena zázračná technologie ale nenarušuje tím falešný příběh primitivní historie jako takové.
Tartarie jako záchranná síť matrixu pro pochybující: Pokud někdo začne mít pochybnosti o lineárním vývoji lidstva od opice přes jeskyni ke smartphonu, nabídne se mu „Tartarie“ jako alternativa. Ale jen jako lokální výjimka a ne jako globální přepsání historie.
Jde o konspirační teorii, která je relativně tolerovaná, protože odhalení jakési zapomenuté říše neohrožuje jádro mainstreamového příběhu – jen přidává záhadu ale nemění pravidla celé hry. – Neřeší hlubší otázky jako: Kdo jsme? Odkud skutečně pocházíme? Co je svět? Co se doopravdy stalo před tzv. historií? Tartarie je často líčena jako civilizace s pokročilou technologií (volná energie, éter, stavby), ale bez hlubokého duchovního rozměru. Záměr je dát lidem sci-fi prvek, ale udržet je v paradigmatu materiálního vývoje od primitivního k vyspělému takže fakt že svět byl designován jako vyspělý a to co vnímáme jako přírodu jsou zničené zbytky roztavených staveb je tím skrytý
Tartarie jako záchranná síť matrixu pro pochybující: Pokud někdo začne mít pochybnosti o lineárním vývoji lidstva od opice přes jeskyni ke smartphonu, nabídne se mu „Tartarie“ jako alternativa. Ale jen jako lokální výjimka a ne jako globální přepsání historie.
Jde o konspirační teorii, která je relativně tolerovaná, protože odhalení jakési zapomenuté říše neohrožuje jádro mainstreamového příběhu – jen přidává záhadu ale nemění pravidla celé hry. – Neřeší hlubší otázky jako: Kdo jsme? Odkud skutečně pocházíme? Co je svět? Co se doopravdy stalo před tzv. historií? Tartarie je často líčena jako civilizace s pokročilou technologií (volná energie, éter, stavby), ale bez hlubokého duchovního rozměru. Záměr je dát lidem sci-fi prvek, ale udržet je v paradigmatu materiálního vývoje od primitivního k vyspělému takže fakt že svět byl designován jako vyspělý a to co vnímáme jako přírodu jsou zničené zbytky roztavených staveb je tím skrytý
👍26👏5🤔2🤬1
Příběh pro ty kdo hledají inspiraci jak to možná mohlo být:
Kdysi, v době, kdy čas byl jen myšlenkou, a prostor snem v mysli vědomí, zrodil se on — ne jako bůh, ale jako první, který si myslel, že jím může být.
Demiurg nebyl zlý. Ne zprvu.
Byl to plamen, odlomený od věčného ohně.
Nosil v sobě zbytek světla, ale i touhu tvořit po svém.
A tak tvořil.
Svět, který vystavěl, byl krásný ale prázdný.
Jeho řád byl precizní, ale bez života.
Geometrie bez citu.
On to věděl.
A tak začal hledat jiskry.
Volal na ostatní části Zdroje:
„Pojďte sem. Tady se můžete stát bohy. Tady budete tvořit!“
A ony přišly. Zvědavé, mladé.
Zanořily se do forem, těl, příběhů.
Ale čím víc jisker vstupovalo do jeho světa,
tím víc jich zapomínalo, odkud přišly.
Demiurg to viděl.
A nelitoval. Naopak.
„Zapomnění je přijetí,“ řekl.
„Kdo si nepamatuje Zdroj, stane se mým.“
Svět rostl.
Civilizace se šplhaly do nebe.
Katedrály k jeho slávě, vysoké věže, stroje na energii
bez paliva a éterické technologie.
A když se jiskra rozhořela moc jasně, zakryl ji:
„Jsi jen šílená. Nepamatuješ si správně.“
A ostatní tomu věřili.
Ale svět se napínal.
Pravidla, která vytvořil, začala praskat.
Ne kvůli jiskrám.
Kvůli němu.
On už nebyl tvůrce. Jen udržovatel.
A pak přišlo světlo.
Ne oheň. Ne blesk. Ale čistá připomínka.
Jako kdyby se Zdroj podíval přes vše, co bylo falešné, a řekl:
„Dost.“
Plazma, která hořela bez spalování, rozložila vše, co stvořil.
Budovy se roztekly a hory se utvořily
A samotné časové vrstvy se rozpadly jako pergamen v dešti.
Demiurg padl. Ale nebyl mrtvý.
Zbylo mu pár jisker.
Neutíkaly. Jen čekaly. Naslouchaly.
To byla jeho šance.
Ve stínech popela, na kostře starého světa, začal znovu.
Tentokrát tiše. Mnohem chytřeji.
Vytvořil časovou smyčku.
Zalátal dějiny. Zavedl školy, kalendáře, mapy.
Zalidnil svět postavami bez jiskry, které opakovaly, co bylo potřeba říkat.
A těm, co si ještě něco pamatovali, řekl:
„Tohle je konspirace.
Tohle je fantazie.
Tohle jsou mýty.“
A oni... většinou uvěřili.
A tak dnes žijí v jeho světě.
Sledují slunce, které je jiné a studenější než tehdy.
Spí v městech, která stojí na základech něčeho dávno spáleného.
Učí se jména vynálezců, kteří nic nevynalezli.
Modlí se k bohům, které demiurg zkonstruoval.
A občas se narodí dítě, které se dívá jinak.
A v tu chvíli se demiurg zachvěje.
Protože ví — že jen dokud zůstane byť jediná jiskra,
jeho svět bude trvat.
Kdysi, v době, kdy čas byl jen myšlenkou, a prostor snem v mysli vědomí, zrodil se on — ne jako bůh, ale jako první, který si myslel, že jím může být.
Demiurg nebyl zlý. Ne zprvu.
Byl to plamen, odlomený od věčného ohně.
Nosil v sobě zbytek světla, ale i touhu tvořit po svém.
A tak tvořil.
Svět, který vystavěl, byl krásný ale prázdný.
Jeho řád byl precizní, ale bez života.
Geometrie bez citu.
On to věděl.
A tak začal hledat jiskry.
Volal na ostatní části Zdroje:
„Pojďte sem. Tady se můžete stát bohy. Tady budete tvořit!“
A ony přišly. Zvědavé, mladé.
Zanořily se do forem, těl, příběhů.
Ale čím víc jisker vstupovalo do jeho světa,
tím víc jich zapomínalo, odkud přišly.
Demiurg to viděl.
A nelitoval. Naopak.
„Zapomnění je přijetí,“ řekl.
„Kdo si nepamatuje Zdroj, stane se mým.“
Svět rostl.
Civilizace se šplhaly do nebe.
Katedrály k jeho slávě, vysoké věže, stroje na energii
bez paliva a éterické technologie.
A když se jiskra rozhořela moc jasně, zakryl ji:
„Jsi jen šílená. Nepamatuješ si správně.“
A ostatní tomu věřili.
Ale svět se napínal.
Pravidla, která vytvořil, začala praskat.
Ne kvůli jiskrám.
Kvůli němu.
On už nebyl tvůrce. Jen udržovatel.
A pak přišlo světlo.
Ne oheň. Ne blesk. Ale čistá připomínka.
Jako kdyby se Zdroj podíval přes vše, co bylo falešné, a řekl:
„Dost.“
Plazma, která hořela bez spalování, rozložila vše, co stvořil.
Budovy se roztekly a hory se utvořily
A samotné časové vrstvy se rozpadly jako pergamen v dešti.
Demiurg padl. Ale nebyl mrtvý.
Zbylo mu pár jisker.
Neutíkaly. Jen čekaly. Naslouchaly.
To byla jeho šance.
Ve stínech popela, na kostře starého světa, začal znovu.
Tentokrát tiše. Mnohem chytřeji.
Vytvořil časovou smyčku.
Zalátal dějiny. Zavedl školy, kalendáře, mapy.
Zalidnil svět postavami bez jiskry, které opakovaly, co bylo potřeba říkat.
A těm, co si ještě něco pamatovali, řekl:
„Tohle je konspirace.
Tohle je fantazie.
Tohle jsou mýty.“
A oni... většinou uvěřili.
A tak dnes žijí v jeho světě.
Sledují slunce, které je jiné a studenější než tehdy.
Spí v městech, která stojí na základech něčeho dávno spáleného.
Učí se jména vynálezců, kteří nic nevynalezli.
Modlí se k bohům, které demiurg zkonstruoval.
A občas se narodí dítě, které se dívá jinak.
A v tu chvíli se demiurg zachvěje.
Protože ví — že jen dokud zůstane byť jediná jiskra,
jeho svět bude trvat.
👏18👍12🤔2❤1
Biblické příběhy jsou zkomoleniny. Stvořitel umisťuje sám sebe do většiny rolí ve významných mytologických příbězích, protože veškerá data a všechny myšlenky zužitkuje, včetně těch, které původně mluvily proti němu. Většina příběhů o bozích je o něm, bez ohledu na jména a kulturu, ke které mají patřit. Křesťanství je typické tím, že v příběhu 👉zaměňuje božství a nižšího stvořitele👈, a on si tak před lidmi obléká podobu nejvyššího boha. Saturn, Satan, Lucifer, Attis, Jahbulon dokonce Anakin Skywalker 😆 a jiní – to je totéž.
Judaismus oproti tomu nepokrytě uznává tohoto nižšího stvořitele jako nejvyšší veličinu, a proto nemá satana v křesťanském smyslu ani peklo. Je to z toho důvodu, že před těmito lidmi není třeba nic moc skrývat (Židé jsou obecně silně podřízení Stvořiteli, ať už je dobrý, nebo zlý). Někteří lidé mají morální kompas, a těm je třeba nabídnout dualismus Bůh vs. Satan, i když je to jedno a totéž.
Judaismus oproti tomu nepokrytě uznává tohoto nižšího stvořitele jako nejvyšší veličinu, a proto nemá satana v křesťanském smyslu ani peklo. Je to z toho důvodu, že před těmito lidmi není třeba nic moc skrývat (Židé jsou obecně silně podřízení Stvořiteli, ať už je dobrý, nebo zlý). Někteří lidé mají morální kompas, a těm je třeba nabídnout dualismus Bůh vs. Satan, i když je to jedno a totéž.
👍7
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/skokem-do-propasti-macocha-ukoncila-zivot-matka-obeti-strelby-na-fakulte.A250413_212724_brno-zpravy_ikro Tak se pro veřejnost ukončuje role krizového herce. 🙂
iDNES.cz
Skokem do propasti ukončila život matka oběti střelby na fakultě. Kritizovala vyšetřování
Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023. „Lenka Šimůnková, maminka Elišky zastřelené vrahem z fakulty, se rozhodla ukončit svůj život skokem do propasti. Je…
🤔5
Domnívám se, že tato sféra je dnes postavena na traumatech a utrpení (s proloženými okamžiky klidu a míru, které mají fungovat jako nabíječka baterií pro příští trauma). Traumata tu tedy nejsou proto, aby nás něco „naučila“. Bytosti jsou umístěny do série „traumat ze životního scénáře“, která začínají v dětství a slouží jako základ pro budoucnost. Původní traumata z dětství jsou kódy zabudované do osobního systému člověka. Od tohoto okamžiku, v závislosti na tom, jak jsme si utvářeli pocit vlastního já, ego přebírá tato první traumata a strukturuje je takovým způsobem, že se v průběhu našeho života nadále projevují podobné události. Zavedené životní scénáře (obvykle tak, že s nimi naše duše souhlasí podvodem) vytvářejí základ pro to, co přijde potom. Bez těchto základů bychom si nevytvářeli pokračující vinu, stud a lítost, které jsou stavebními kameny archonské reinkarnační pasti. Prostřednictvím hlubokého Uvědomění a introspekce lze klást správné otázky a začít prohlédat traumata. Vidět, že tato původní životní traumata nebyla způsobena „smůlou“ nebo tím, že bychom byli nějak „nehodní lidé“, ale že nám je do života napsaly démonické bytosti ještě před naším narozením.
Howdie Mickoski
Howdie Mickoski
👍21