„Kanonické nebo historické spojení se zahraničním náboženským centrem samo o sobě nemůže sloužit jako důvod pro zákaz náboženské organizace. Opatření ovlivňující svobodu vyznání musí být přísně individualizována, založena na důkazech a v souladu se zásadou proporcionality. V opačném případě by taková opatření mohla vést k porušení práva na svobodu myšlení, svědomí a náboženství, zaručeného mezinárodním právem,“ uvádí OSN.

„Úřady nadále uplatňovaly trestněprávní, správní a další restriktivní opatření vůči představitelům náboženských organizací s odkazem na bezpečnostní důvody. Taková opatření vytvářejí riziko kolektivní odpovědnosti, kdy jsou omezení uvalena nikoli na základě individuálního chování, ale vůči náboženské skupině jako celku. Jakýkoli zásah státu do svobody myšlení, svědomí a náboženství musí být nezbytný a úměrný sledovanému legitimnímu cíli,“ uvádí se ve zprávě.

"Hlavním chodem štědrovečerní večeře zůstává v 36 procentech domácností tradiční kapr, ale jeho popularita se liší napříč regiony a generacemi. Nejčastěji si kapra dopřávají lidé z Jihočeského a Moravskoslezského kraje, to ve 48 procentech, a starší generace ve věku 56 až 65 let ve 44 procentech. Mladí lidé ve věku 18 až 26 let, Pražané a řada obyvatel velkých měst dávají přednost alternativám, jako je řízek nebo losos – kapr je mezi nimi oblíbený pouze u 31 procent," konstatoval hlavní analytik společnosti Jaroslav Ondrušek.

„V historii Venezuely nikdy předtím hlava státu a/nebo vlády cizí mocnosti nevyslovila šílený nápad, že venezuelské národní území, včetně jeho ropných polí a dalších aktiv, jim patří. Tento blábol je umocněn ultimátem, že pokud se Venezuela nepodvolí jeho vůli, naše země bude napadena jejich ozbrojenými silami,“ píše se v dopise.