Малов глас
482 subscribers
1.07K photos
28 videos
1 file
94 links
The channel is about culture, art, and science of various slavic lands in interslavic language.

Канал сєј є о културѣ, художьству и науцѣ словѣнскых краинъ на всисловѣнсцѣ ѧзыцѣ. А бесѣдоѫ є @interslavic
Download Telegram
Зарись Ивана Билибина 1937-го рока к бајке Александра Пушкина «Бајка за царя Салтана». Сам царь подслухиває под окном дома бесѣду 3-х сестер.
——
Zarisė Ivana Bilibina 1937-ho roka k baјke Aleksandra Puškina «Baјka za caŕa Saltana». Sam caŕė podsluxivaje pod oknom doma beśědu 3-x sester.
This media is not supported in your browser
VIEW IN TELEGRAM
То не є нѣкаковым жирным мѣшком, а є вѣверкоѫ именуѫчеѫ сѧ яко сладова летяга. Именно такове летяге и бѣша упомѧнутыми в «Словԑ о полку Игореву»· яко мысь або мысль· тако: Боян бо вѣщьи, ако кому хотяше пѣснѣ творити, то растекаше сѧ мыслиѫ по древу, сѣрым волком по земли, сизым орлом под облакы. Оне вѣверке добьраѫ тѧжину к зимѣ, и добываѫ таковъ взоръ.
——
To ne je ńěkakovym žirnym ḿěškom, a je v́ěverkojų· imenujųčejų śę jako sladova let́aha. Imenno takove let́ahe i b́ěša upoḿęnutymi v «Slově o polku Ihorevu»· jako myśė abo mysĺė· tako: Bojan bo v́ěščėji, ako komu xot́aše ṕěsńě tvoriti, to rastekaše śę myslijų po drevu, śěrym volkom po zemli, sizym orlom pod oblaky. One v́ěverke dobėrajų t́ęžinu k ziḿě, i dobyvajų takovẏ vzorẏ.
🇷🇺Русска селянка сꙛ чѧдами в Рѣзансте области Данковска уѣзда сельца Мышенке. Слика створеноѫ є в 1909-м року, а сегда лежи в архиву МАЕ РАН.
——
Russka seĺanka śų č́ędami v Ŕězanste oblasti Dankovska uj́ězda selėca Myšenke. Slika stvorenojų je v 1909-m roku, a sehda leži v arxivu MAE RAN.
Please open Telegram to view this post
VIEW IN TELEGRAM
This media is not supported in your browser
VIEW IN TELEGRAM
🇷🇺Русьск прѣдсядник Владимир Путин заяви, жє без русов Русје и русска света не можє бѫти, и он подчьркну, жє русьск є выше неже националность· або народность, але то є културноѫ· духовноѫ· и лѣтописноѫ самозпознаностјѫ. Рус є тој, кој розважає себя яко носитель русска ѧзыка· и художности, а бѫти русом значи бѫти одповѣдником.
——
Rusėsk pŕědśadnik Vladimir Putin zajavi, ž́e bez rusov Rusјe i russka sveta ne mož́e bųti, i on podčėrknu, ž́e rusėsk je vyše neže nacionalnostė· abo narodnostė, ale to je kulturnojų· duxovnojų· i ĺětopisnojų samozpoznanostjų. Rus je toј, koј rozvažaje seb́a jako nositelė russka języka· i xudožnosti, a bųti rusom znači bųti odpov́ědnikom.
Please open Telegram to view this post
VIEW IN TELEGRAM
This media is not supported in your browser
VIEW IN TELEGRAM
Пѫтование од краєв видимоґа всемирја до Землє.
——
Pųtovanije od krajev vidimoga vsemirјa do Zemĺe.
This media is not supported in your browser
VIEW IN TELEGRAM
🇷🇺Измајловьск кремль є културно-забавничным будищем града Москве· сґраꙉеном в стылу русска зодчества. На земи кремля сѫ много музеєв· выставок· ковалень· брачовня и храм. В кремли сѧ случаѫ и изпълняѫ мастер-класи, бѫваѫ конкурси и фестивали. В посаду к сѣверу од кремля на концу тыдня из 9 утра до 17 вечера розстирає сѧ торжок старыми вєчами, на ктором є можливым купити дарки для ближных и далных.
——
Izmaјlovısk kremĺı je kulturno-zabavničnym budiščem hrada Moskve· sgradženom v stylu russka zodčestva. Na zemi kremĺa sų mnoho muzejev· vystavok· kovalenı· bračovńa i xram. V kremli śę slučajų i izpẏlńajų master-klasi, bųvajų konkursi i festivali. V posadu k śěveru od kremĺa na koncu tydńa iz 9 utra do 17 večera rozstiraje śę toržok starymi v́ečami, na ktorom je možlivym kupiti darki dĺa bližnyx i dalnyx.
Please open Telegram to view this post
VIEW IN TELEGRAM
This media is not supported in your browser
VIEW IN TELEGRAM
🇷🇺Видѣво є 1910-х роков оживена Москворѣцка моста. Зајмливым є рух трамваєв и повозок· вкупѣ сꙛ пѣшниками, а сꙛчасьн Василјевск низход прѣд Покровскъм соборъм иже на Рву омал пълно є заґраꙉеным будинками, ктори сєгда не єствуѫ уже.
-
Vid́ěvo je 1910-x rokov oživena Moskvoŕěcka mosta. Zaјmlivym je rux tramvajev i povozok· vkupjě sę ṕěšnikami, a sęčasėn Vasilјevsk nizxod pŕěd Pokrovskẏm soborẏm iže na Rvu omal pỷlno je zagradženym budinkami, ktori śehda ne jestvujų uže.
Please open Telegram to view this post
VIEW IN TELEGRAM
🇷🇺В лютню 1903-го рока в «Зимень палатецъ» сꙇѣхаша сѧ вси благородници царсте Русје. Царица Александра Феодоровна замыслише устроити стародѣꙉнъ балъ в старомосковскоме стылу. Никола 2-ъ поддьржаше сꙛпругу, он бо замиловаше мыслю возродити чинство и одѣꙉу стараго часа, єгда столицєѫ бѣше Москва на возлету династје Романовых. И вси гости трѣбоваху изглѧдати яко стрѣлци· соколничји· и боярышнє. На одѣꙉу бѣше изтраченым велико число личных драгостєј· бисеры· земчугов· шелков· бархатов и соболєв. Царь Никола 2-ъ дода до свого одѣянја истовъ жезлъ царя Алексѣя Михајловича. А царица приказаше, жє б најлепши свѣтописци града Петрова сликоваху учѧстников бала.
——
V ĺutńu 1903-ho roka v «Zimenı palatecẏ» sj́ěxaša śę vsi blahorodnici carste Rusјe. Carica Aleksandra Feodorovna zamysliše ustrojiti starod́ědžnẏ balẏ v staromoskovskome stylu. Nikola 2-ẏ poddėržaše sępruhu, on bo zamilovaše mysĺu vozroditi činstvo i od́ědžu staraho časa, jehda stolicjeų b́ěše Moskva na vozletu dinastјe Romanovyx. I vsi hosti tŕěbovaxu izhĺędati jako stŕělci· sokolničјi· i bojaryšńe. Na od́ědžu b́ěše iztračenym veliko čislo ličnyx drahost́eј· bisery· zemčuhov· šelkov· barxatov i soboĺev. Carė Nikola 2-ẏ doda do svoho od́ějanјa istovẏ žezlẏ caŕa Alekśěja Mixaјloviča. A carica prikazaše, ž́e b naјlepši sv́ětopisci hrada Petrova slikovaxu uč́ęstnikov bala.
Please open Telegram to view this post
VIEW IN TELEGRAM
Please open Telegram to view this post
VIEW IN TELEGRAM
This media is not supported in your browser
VIEW IN TELEGRAM
🇷🇺Внутрене убранство є цьркве Спаса на Кръви в русијском Петрограду.
----
Vnutrene ubranstvo je cırkve Spasa na Krẏvi v rusijskom Petrohradu.
Please open Telegram to view this post
VIEW IN TELEGRAM
Тъто сѫ картине живописца Игоря Лобовича. Он сѧ роди в 1959-м року, а сегда живє в граду Подолску под Москвоѫ. И пишє краєвидє и цвѣтирисы· маслом на холсту. Зајмливым є, жє єговє картинє сѫ не таковыми тусклыми яко обычајны· але яркыми яко чисменна рисопись.
-
Tỷto sų kartine živopisca Ihoŕa Loboviča. On śę rodi v 1959-m roku, a sehda živ́e v hradu Podolsku pod Moskvoų. I piš́e krajevid́e i cv́ětirisy· maslom na xolstu. Zaјmlivym je, ž́e jehov́e kartińe sų ne takovymi tusklymi jako obyčaјny· ale jarkymi jako čismenna risopisı.