Opravdu nás mají za blázny!
V naší části země i jinde
Svědectví ekologického zemědělce.
Za demontáž větrné elektrárny o výkonu 2 MW, nemluvě o nezničitelném železobetonu, je zodpovědný majitel pozemku, ať už místní úřad nebo soukromá osoba.

Jsem pětatřicetiletý ekologický zemědělec z Auvergne. Před dvěma lety mě oslovila soukromá společnost s plánem instalovat v mé obci větrnou elektrárnu.

S radostí jsem jim vyšel vstříc! Těšil jsem se, že se budu moci podílet na ekologickém projektu a přispět svým dílem k ukončení jaderné energetiky.

- První překvapení: očekával jsem, že se setkám se zástupcem státu, respektive prefektury pro tento druh projektu (energie je, připadá mi, majetkem všech a týká se nás všech).

Ve skutečnosti o nic takového nešlo: projekt měla na starosti soukromá společnost financovaná zahraničními penzijními fondy.
Je to trochu divné, ale když jsem se poptal, zjistil jsem, že všechny projekty řídí soukromé společnosti, které po celé Francii hledají pozemky pro umístění větrných turbín.

Myslel jsem si tedy, že tato společnost mi chce koupit pozemek, něco jako „zelený“ developer.

- Druhé překvapení: společnost skutečně plánovala umístit větrnou turbínu na můj pozemek, ale nechtěla mi „vzít“ pozemek.
Chtěli si pozemek pouze pronajmout.
A to za naprosto závratnou částku: 30 000 eur ročně za dvě větrné turbíny.

Můj současný příjem je 1 500 eur měsíčně, takže si jen představte... 30 000 eur čistého ročně po dobu 20 let.
Na 20 let... 30 000 každý rok a přispívám na národní ekologii.
To je sen.

Společnost trvala na tom, abych podepsal „rychle“, protože by o to mohli mít zájem i další zemědělci. Za 30 000 eur ročně jsem o tom ani na vteřinu nepochyboval.

Ale... Jsem z Auvergne a jsem od přírody podezíravý:
„Chtějí zaplatit 75násobek ceny půdy, aniž by ji vlastnili? A tady?
Kde naše půda nemá velkou cenu? Tam je někde "zakopaný pes“.

Tak jsem se po tom zakopaném psovi podíval. A našel jsem ho tak, že jsem požádal o další schůzku s firmou.
Požádal jsem je o nájemní smlouvu. A přečetl jsem si všechno, co bylo napsané drobným písmem.

A tady je otázka, kterou jsem jim položil: "Co se stane po dvaceti letech?"
Dostal jsem velmi vágní odpověď: ".... Už tu nebudeme, protože prodáváme naše pozemky zahraničním společnostem (zejména čínským).
Zákon nám však ukládá, abychom zajistili demontáž větrné turbíny. Na vaše dvě větrné turbíny vyčleníme 50 000 eur.
Protože větrná turbína samozřejmě po dvaceti letech dosáhne konce své životnosti, přestane být funkční, a my jsme povinni ji demontovat.

Obvolal jsem tedy několik firem, které se specializují na demontáž větrných turbín.
Výsledek: minimální náklady na větrnou turbínu (80 metrů vysokou) činí 450 000 EUR, které hradí vlastník pozemku.

A když to nemůže zaplatit? Protože se jedná o průmyslovou větrnou turbínu, obrátí se stát proti vlastníkovi, a poté proti místnímu úřadu.

Provedu rychlý výpočet: celkový projekt pro mou obec s 200 obyvateli zahrnuje 7 větrných turbín, tj. 450 000 x 7 = 3 150 000 dluhu pro obec.
To je bankrot pro všechny.

Pak jsem položil otázku, proč chce tato společnost stavět větrné turbíny v místě, kde je tak málo větru.
Odpověď: Větru sice není dostatek, ale my postavíme mnohem vyšší větrné turbíny... 80 metrů vysoké.
Velmi dobré. Pro větrné turbíny, které se budou otáčet pouze 25 % času, to není příliš ziskové.

Proč se ale penzijní fondy tolik zajímají o větrnou energii ve Francii?
Je to jednoduché! Ve Francii platí zákon, podle kterého se zelená energie vyrobená větrnými turbínami musí vykupovat za dvojnásobnou cenu než ostatní zdroje energie (vodní energie, která je zcela zelená, toto privilegium nemá!).
Takže je to atraktivní pro zahraniční investory, bezpochyby v plné součinnosti s naší vládou... protože, kdo ten rozdíl zaplatí? ...JSME TO MY!

Dobře se podívejte na svůj účet za elektřinu od EDF. Je tam malý řádek, který říká „podílíme se na rozvoji zelené energie“.
Ve skutečnosti financujeme zahraniční akcionáře.

Predstavujeme vám nového Pápeža Lea XIV.

Predstavujeme vám nového Pápeža Lea XIV. (narodený ako Robert Francis Prevost , 14. septembra 1955)

Pápež Leo XIV. je americký katolícky prelát, ktorý sa stal hlavou Katolíckej cirkvi a panovníkom Vatikánskeho mestského štátu 8. mája 2025. Od roku 2023 pôsobil ako prefekt Dikastéria pre biskupov a prezident Pápežskej komisie pre Latinskú Ameriku. Predtým pôsobil ako biskup v Chiclayo v Peru v rokoch 2015 až 2023 a v rokoch 2001 až 2013 bol generálnym priorom Rádu svätého Augustína. V roku 2015 sa kardinál Prevost stal naturalizovaným občanom Peru, čo potvrdil peruánsky národný matričný úrad.
8. mája 2025 bol zvolený za pápeža s pápežským menom Leo XIV.
✝️@investigativnyblogSK

Naživo stream z vojenskej prehliadky v Moskve TU:
https://www.youtube.com/live/UIJtVvJFZt4?si=0zAJSSyDHEhC_bDD

...a ešte par minút pred tým sa komentátori na ta3 zabávali na tom, že nevideli Fica na tribúne...

🤣🤣🤣

Toto neni len tak. Vyzera to, ze budeme vstupnou branou vychodu do EU ked sa vojna skonci.

Ja dufam ze sa rokuje o vstupe do brix

Tiež ma to napadlo. To umiestnenie na záberoch plus rokovania s Čínou, plus baterkárne, plus čínske investície v súvislosti s jadrom...