Alcazar v Toledu je stará pevnost postavená za vlády Arabů, svoji roli sehrála až o několik století později, kdy se do ní stáhli 21.7. 1936 vzbouřenci generála Franka a vojenská posádka z města. Velel jim charismatický velitel plukovník Moscardo, který měl k dispozici 1300 mužů. Republikáni měli desetinásobnou převahu, ale ani po sedmdesáti dnech se jim pevnost nepodařilo dobýt, což pro společnost znamenalo obrovskou morální podporu a Alcazar se tak stal symbolem odhodlání a statečnosti španělských nacionalistů. Houževnatosti odporu dodala i přítomnost rodinných příslušníků obránců pevnosti a popravy zajatců ze strany rudých, takže byli odhodláni bojovat na život a na smrt. Obléhání ukončil až příchod posil generála Varely. Po dobu obklíčení padlo 124 obránců. Útočící straně nepomohly ani nestandardní metody boje, jako povolání horníků z dolů a položení trhavin pod pevnost, zapálení benzínem nebo zastřelení syna plukovníka Moscarda. Zdokumentovaný je i poslední rozhovor mezi nimi: Tati, říkají, že pokud neodevzdáš Alcazar, zastřelí mě. Co udělat synu? Důvěřuj boží vůli. Nemohu se vzdát Alcazaru a zradit všechny, kteří mi věří. Zemři důstojně jako křesťan a Španěl. Dobře tati. Ahoj. Objímám tě. Než zemřu řeknu: Ať žije Španělsko! Sláva Kristu! Poté plukovník oznámil: Váš termín nic neznamená. Alcazar se nikdy nevzdá!
Arriba España!